Uplynuly 3 týdny a reakce na stížnost u RRTV a RČT je tady. Ačkoli mám ohledně uvedených důvodů
proč to nešlo hned své pochybnosti, ponechám
oficiální reakci ředitele techniky ČT Rudolfa Popa, kterou jsem dnes obdržel mailem, bez komentáře (alespoň prozatím). Přikládám ji v plném znění a každý nechť si na to udělá svůj názor sám. Podstatné je, že
ředitel Pop oprávněnost kritiky formátování pořadů v rámci pásma Hřiště uznal a inicioval změnu ve výrobě tohoto pořadu, takže až dodnes předtočené díly Hřiště dojdou,
bude jeho obraz přenášen již se správným poměrem stran a v nejvyšší možné kvalitě (v rámci vyhrazeného datového toku a použité komprese). Zároveň věřím, že lze příslib chápat i jako nadějný precedens a že Česká televize bude do budoucna více vážit zda úspora námahy, která bude mít za důsledek snížení kvality obrazu, ještě bude nebo už nebude pro diváky únosná. Jinými slovy,
míra hrochovitosti veřejnoprávní kůže, se, zdá se, o něco snížila, takže příště už možná bude stačit jen pohladit či přátelsky podrbat :-).
V Praze dne 13. května 2010
Vážený pane Donáte,
Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nám postoupil k vyjádření Vaši stížnost týkající se obrazového formátu při vysílání pořadu Hřiště.
Od zavedení obrazového formátu 16:9 dochází při vysílání pořadů v České televizi k řadě diváckých reakcí, které s tím souvisí. Diváci vybavení novějšími zobrazovači 16:9 totiž někdy požadují doplnění pořadů vyrobených ve formátu 4:3 tak, aby po stranách neměli rušivé černé pruhy. Naopak majitelé starších televizorů argumentují stejně jako Vy oprávněně omezením obrazové informace vodorovnými černými pruhy ve formátu 4:3 LB. Zřetelně se problém projeví zvláště při pořadu složeném z různých formátů, což je případ kritizovaného Hřiště.
V případě který zmiňujete, je skutečně situace specifická, poněvadž Hřiště je pořad určený pro děti. Zde lze předpokládat citelné omezení velikosti obrazové informace pro dětské diváky sledující vysílání u starších zobrazovačů 4:3 a ve formátu, vzniklého doplněním postranní tapetou. Toto byl zřetelně záměr formátově sjednotit jednotlivé vstupy do několika samostatných bloků vytvářejících celý pořad Hřiště. Toto formátové sjednocení bylo vyvoláno technologickým řešením odbavovacího zařízení. Jedná se o značně složitý proces řízený počítačovým systémem, který při startu každého bloku musí vykonat řadu operací. Po odladění tohoto základního způsobu odbavování jsme přistoupili k dalšímu rozšíření systému, který spolu se změnami při výrobě podobných pořadů jako je Hřiště umožní části vyrobené ve formátu 4:3 takto odvysílat bez úpravy formátu. Výsledná skladba pořadu se pak sestává z nových příspěvků ve formátu 16:9 a původních pasáží ve formátu 4:3. Výroba takto upravených pořadů již byla zahájena, diváci se ovšem ještě budou setkávat s pořady vyrobenými před touto změnou.
Sdílení obou formátů je problémem nejen u nás, ale i v celé Evropě a řešení je vždy výsledkem určitého kompromisu. Způsob odbavování nesouvisí vůbec s prací obsluhy a myslím, že Vaše připomínky k pracovníkům odbavovacích pracovišť jsou proto neobjektivní a není problém se u příležitosti Dne otevřených dveří ČT osobně přesvědčit o organizaci vysílacího procesu.
Samostatnou záležitostí je odvysílání druhého dílu pořadu Vlak dětství a naděje v nesprávném formátu. Z důvodu probíhajících úprav vysílacích řetězů totiž došlo k administrativně technologické chybě při zadávání vysílacích parametrů a následkem toho byl pořad odvysílán ve formátu, který kritizujete. Přes všechnu snahu obsluhy odbavovacího pracoviště se bohužel nepodařilo během vysílání tento formát změnit. Proto jsme následně přijali opatření, aby se riziko podobné situace minimalizovalo. Za tuto chybu se všem divákům omlouváme. Věříme, že se všemi dalšími díly jste již byl zcela spokojen.
Přejeme Vám příjemné chvíle při sledování pořadů ČT.
S přátelským pozdravem,
Ing. Rudolf P o p
ředitel techniky
